Emoce, tělo, hranice a bezpečí

V předškolním věku je dítě zcela odkázané na dospělého v regulaci emocí. Vztek, pláč, strach i tělesné reakce jsou normální součástí vývoje.

Děti v tomto období často:

• reagují prudce a intenzivně
• bojí se tmy, odloučení nebo „příšer“
• ptají se na smrt, i opakovaně
• objevují své tělo a rozdíly mezi pohlavími
• stěžují si na bolesti bříška nebo hlavy

To vše není chyba ve výchově. Je to projev nezralého nervového systému, který se teprve učí zklidnit.

Kdy je dobré zbystřit:
Zpozornět je na místě tehdy, když:

• se potíže dlouhodobě nemění nebo zhoršují
• dítě je výrazně úzkostné, stažené nebo agresivní
• somatické potíže se opakují a lékařská vyšetření jsou v pořádku
• rodiče cítí vyčerpání, bezmoc nebo napětí v rodině

Jak může rodič pomoci:
V tomto věku nejde dítě „vysvětlit“ do klidu.
Pomáhá klidný hlas, blízkost, jasné hranice a předvídatelnost.

Krátké věty typu:
„Vidím, že je to hodně. Jsem tady.“
mají větší účinek než dlouhé vysvětlování.

Kdy dává smysl psychosomatická konzultace
Psychosomatická práce pomáhá tam, kde:

• tělo dítěte reaguje opakovaně
• potíže se vracejí v cyklech
• rodina je dlouhodobě v napětí

Nejde o „hledání chyby“, ale o porozumění souvislostem.