NAŠE SLUŽBY
pro odborníky

Cílem je přinášet ověřené informace, podporovat sdílení a propojovat odborníky, kteří hledají podobnou cestu.

JSTE VÍTÁNI.

Co vše nabízíme?

VZDĚLÁVÁNÍ

Pořádáme odborné kurzy a semináře zaměřené na rozvoj dovedností, prohloubení znalostí a praktické využití v každodenní praxi.

Více informací

INDIVIDUÁLNÍ PODPORA

Individuální podpora pro odborníky, kteří ve své praxi pracují s dětmi, rodinami nebo psychosomatickými tématy.

Více informací

SKUPINOVÁ PODPORA

KPS = Kruh psychosomatického sdílení. Věříme, že kvalitní péče o dítě a rodinu vzniká především spoluprací.

Více informací

KALENDÁŘ AKCÍ

Jste srdečně zváni na přednášky, semináře a další akce, které pořádáme i pro odbornou veřejnost.

Více informací

Individuální podpora odborníka

Nabízíme individuální podporu pro odborníky, kteří ve své praxi pracují s dětmi, rodinami nebo psychosomatickými tématy.

Pokud právě procházíte situací, kdy potřebujete oporu, sdílení, mentoring, supervizní pohled, nebo si chcete ujasnit svou profesní cestu, můžete se na nás kdykoli obrátit.

Individuální setkání jsou vhodná také pro ty, které zajímá hlubší kontakt s psychosomatikou a chtějí ji bezpečně a odborně integrovat do své praxe.

V případě zájmu se obraťte na manažerku komunikace Terezu Dyntarovou:
tereza.dyntarova@prosom.cz
+420 724 778 827

KPS
Kruh psychosomatického sdílení

Když spolupráce dává smysl

V ProSomu věříme, že kvalitní péče o dítě a rodinu vzniká především spoluprací.

I proto pravidelně pořádáme setkání Kruhu psychosomatického sdílení (KPS), kde se potkávají odborníci z různých profesí napříč dětskou psychosomatikou.

PROSTOR PRO SPOLEČNÉ PŘEMÝŠLENÍ

Na jednom místě se setkávají lékaři, terapeuti, psychologové i další odborníci, kteří pracují s dítětem a jeho rodinou.

Sdílí kazuistiky, hledají souvislosti a společně přemýšlí nad dalšími kroky péče.

Nejde o to, kdo má pravdu.
Jde o hledání celkového porozumění situaci dítěte a rodiny.

Díky mezioborové spolupráci se mohou případy posouvat citlivěji a efektivněji — bez nutnosti, aby rodiny opakovaně obíhaly jednotlivé specialisty a znovu vyprávěly svůj příběh.

SDÍLENÍ ŠETŘÍ ČAS I ENERGII

Když odborníci spolupracují v bezpečném a strukturovaném rámci, přináší to výhody nejen rodinám, ale i samotným profesionálům:

lepší návaznost péče,
rychlejší orientaci v případu,
úsporu času a energie rodiny,
širší pohled na potřeby dítěte.

Setkání jsou postavena na profesionalitě, důvěře a etických principech.

Všichni účastníci respektují mlčenlivost i pravidla ochrany osobních údajů.

VZDĚLÁNÍ JAKO SOUČÁST KVALITNÍ PÉČE

Kruh psychosomatického sdílení není jen o kazuistikách.

Je také místem vzájemného učení, inspirace a profesního růstu.

V KPS sdílíme zkušenosti z konferencí, seminářů i nové přístupy v péči o dětské klienty.

Učíme se jeden od druhého a podporujeme otevřenou mezioborovou spolupráci.

PSYCHOSOMATICKÁ SPOLUPRÁCE MÁ BUDOUCNOST

Podobný model funguje v zahraničí jako běžná součást psychosomatické péče. V České republice zatím vzniká jen na několika místech, často kolem psychosomatických pracovišť.

V ProSomu věříme, že sdílení není konkurence. Naopak - spolupráce posouvá kvalitu péče dál.

Dítě totiž nikdy není „jen případ“. Je součástí vztahů, rodiny a širšího systému. A právě proto potřebuje péči, která dokáže vidět souvislosti.

Chcete se připojit?

Pokud pracujete v oblasti dětské psychosomatiky nebo pomáhajících profesí a chtěli byste se do Kruhu psychosomatického sdílení zapojit, budeme rádi, když se nám ozvete.

Aktuálně máme ještě několik volných míst pro odborníky, kteří pracují přímo s dětmi a rodinami.

Společně můžeme vytvářet péči, která dává větší smysl - dětem, rodičům i odborníkům.

Kdy se nechat vést dětskou
psychosomatikou?

Vývojové výzvy dětí v psychosomatickém kontextu

Jak rozlišit vývoj, přetížení a patologii

Chování dítěte nelze interpretovat izolovaně. Je výsledkem vývojové fáze, neurobiologické zralosti, vztahového prostředí a aktuální zátěže.

Psychosomatický přístup umožňuje číst symptomy jako informaci o regulaci nervového systému, nikoli jako pouhé selhání chování nebo nemoc.

VÍCE INFORMACÍ NAJDETE ZDE:

1) MATEŘSKÁ ŠKOLA
(3–6 let)

Emoční regulace a somatizace

V tomto období je regulace emocí plně závislá na dospělém. Afektivní projevy, separační úzkost i tělesné symptomy jsou běžné.

Rizikové je:

perzistentní somatizování
chování neodpovídající vývojové úrovni
absence návratu do klidu po regulaci

Role pedagoga, odborníka spočívá v:

poskytování klidného rámce dítěti nebo rodiči
čitelnosti reakcí
spolupráci s rodinou
respektování bio psycho sociálních vztahů

Psychosomatická konzultace je indikována při opakovaných symptomech bez somatického nálezu.

2) MLADŠÍ ŠKOLNÍ VĚK
(6–11 let)

Výkonová zátěž a internalizace stresu

Děti často reagují na školní tlak tělesnými obtížemi. Bolesti břicha, hlavy či únava bývají signálem přetížení, nikoli simulace.

Varovné jsou:

opakované absence
školní fobie
výrazná úzkost při zachovaném výkonu
zesílení obranných mechanismů
somatizace

Psychosomatická rovina se týká dětí, které:

fungují navenek (uvnitř úzkost, trápení a smutek)
kolabují tělesně
somatizují

3) STARŠÍ ŠKOLNÍ VĚK A PUBERTA
(11–15 let)

Neurovývojová nestabilita

Puberta je charakterizována zvýšenou reaktivitou limbického systému a oslabenou regulační kapacitou prefrontální kůry.

Rizikové projevy:

sebepoškozování
poruchy příjmu potravy
rizikové chování
závislostní chování

Psychosomatická práce zde:

propojuje tělo, emoce a vztahy
pracuje s regulací, nikoli pouze s chováním - velký význam a často rozdíl ve školním korekčním přístupu

4) STŘEDNÍ ŠKOLA
(15–19 let)

Psychosomatické vyčerpání

U starších adolescentů se setkáváme s:

funkčními obtížemi
vyhořením
existenciální úzkostí

Psychosomatická konzultace je vhodná tam, kde:

symptomy nemají jasný medicínský korelát
jsou přítomny vztahové a výkonové tlaky

Vymezení psychosomatické kompetence
Psychosomatika:

nenahrazuje medicínu ani psychoterapii
pracuje na rozhraní těla, emocí a vztahů
pomáhá číst význam symptomu v systému

ZDROJE

Odborné zdroje

Stephen Porges – neurobiologie regulace, pocit bezpečí, nervový systém
Bessel van der Kolk – tělo a trauma, ukládání stresu do těla
Gabor Maté – vývoj dítěte, stres, vztahová vazba
Rebecca Saxe – sociální mozek, empatie, porozumění druhým
Nim Tottenham – strach, vývoj amygdaly, raný stres
Daniel Siegel – vztahová neurobiologie, integrace mozku
Allan Schore – raná vazba, emoční regulace
Peter Levine – práce s tělem, regulace stresu
Bruce Perry – vývoj dětského mozku, trauma
Jaak Panksepp – základní emoční systémy mozku

Český odborný kontext

Radkin Honzák – psychosomatika, stres, lidský přístup
Jan Poněšický – psychosomatická psychoterapie
Václav Chvála – rodinná psychosomatika
Ludmila Trapková – vztahy v rodině a tělesné projevy
Jiří Horáček – neurobiologie emocí
Pavel Říčan – vývoj dítěte, zrání emocí

Tělo, mikrobiom, regulace

Emeran Mayer – osa střevo–mozek, mikrobiom
Kelly Brogan – tělo, zánět, psychická pohoda